panaroma středověkého města

Kapucínská hrobka

ubytování v Brně

Kapucínská hrobka v těsném sousedství kostela Nalezení sv. Kříže v Brně vznikla v polovině 18. století, tedy zhruba půldruhého století po příchodu Kapucínů do Brna. Autorem projektu kostela a kláštera kapucínů ze 17.stol. byl stavitel Ondřej Erna. Výstavbu barokní krypty provedl další brněnský stavitel M. Grimm, který na Kapucínském náměstí (dříve Uhelném trhu) dokonce bydlel.

klikni pro zvětšení
kapucínská hrobka
při kostelu Nalezení sv. Kříže
na Kapucínském nám.

Do kapucínské hrobky byli od 2.pol. 18.stol. pochovávaní jak členové mnišského řádu, tak jejich donátoři (mecenáši), i některé význačné osobnosti města Brna. Přestože geologické podloží krypty a důmyslný systém větracích průduchů umožňoval dokonalou mumifikaci těl (mumie dospělých osob váží kolem 10 kg), z asi 151 ostatků kapucínů se jich do dnešní doby dochovalo pouze 24.

Kromě kapucínů, kteří byli ukládáni na holou zem s pažemi přes svou hruď a s hlavou podloženou jednou či dvěmi cihlami a růžencem v rukou, je v kapucínské hrobce k vidění několik rakví, v nichž jsou uložena těla významných lidí tehdejší doby, například velitele pandurů plukovníka barona Trencka (přítele Marie Terezie), rodiny Grimmů, městského radního Jakuba Kuneše z Rosenthalu, velitele Špilberku hraběte Jana Viléma Zinsedorf a dalších. V kryptě je i rakev s ostatky sv. Klemenciány, šlechtičny, která položila život za křesťanskou víru při pronásledování křesťanů v Římě.

klikni pro zvětšení

Jistou zvláštností bylo pohřbívání členů řádu kapucínů: nejdříve byli uloženi do rakve s vysouvacím dnem, pak se rakev přenesla na místo, kde měl mnich navěky ležet, a na něm se odsunulo dno; rakev se pak použila znovu při dalším pohřbu.

V podzemí kláštera se pochovávalo až do zákazu vydaného císařem Josefem II. v roce 1784.

Ve hrobce je na jedné stěně tento nápis:

„Čím jste Vy, byli jsme i my, čím jsme my, budete i Vy.“


My Great Web page

Copyright © 2007-2014 MojeBrno, Jindřich Bíža